Státní Zámek Libochovice

JAK DIETRICHSTEINI PODPOŘILI VĚDU

Nebyl šlechticem, přestože se narodil na zámku. Když se před Vánoci roku 1787 rozlehl zámkem v Libochovicích dětský pláč, nikdo netušil, že o sobě dává znát budoucí eponym české vědy.

Jan Evangelista Purkyně se narodil v rodině obročího, který pracoval u knížete Dietrichsteina. To se později ukázalo být pro nadaného Jana ohromným štěstím. Kníže poslal syna svého hospodářského úředníka už v raném věku studovat na své mikulovské panství k piaristům. Klášter si však jeho srdce nezískal. Mladý Purkyně z něj odešel a nechal se v Praze zapsat na studia filosofie.


Filosofie byla pouhým předstupněm, pod vlivem prof. Emanuela Pohla se začal zajímat o přírodní vědy a vystudoval medicínu. O tom, že filosofie měla na jeho přírodovědecká zkoumání velký vliv, se můžete přesvědčit už z jeho doktorské práce. Týkala se „zření v ohledu subjektivním“ a probudila ve vědeckých kruzích velký zájem o jeho osobu. Ovšem ne až takový, aby ho někde na pražské univerzitě zaměstnali.

Přimluvil se za něj však Goethe. Kdo by hledal nějakou souvislost mezi těmito dvěma muži, najde ji právě v kraji kolem Libochovic. Neboť poslední velká Goetheho láska Ulrika von Levetzow žila dlouhá léta nedaleko, na zámku v Třebívlicích. Na spisovatelovu přímluvu nezískal sice Purkyně místo na pražské fakultě, ale stal se profesorem fyziologie a anatomie ve Vratislavi, kde se také na dlouho usadil.

Ve Vratislavi se pustil intenzivně do svých zkoumání, jejichž záběr je skutečně ohromující. Věnoval se studiu smyslů, hlavně zraku a sluchu, ale i vnímání prostoru a pohybu, krevnímu oběhu, dýchání nebo vývoji embrya. Nazývat ho eponymem české vědy, jak jsme uvedli na začátku, tedy není vůbec přehnané. Kromě ulic, cen, lékařských společností, nadací a dalších institucí je po něm totiž pojmenována celá řada organických útvarů a jevů lidského těla.

V mozečku máme Purkyněho buňky, v srdci jeho vlákna a obraz cév v oku je Purkyňovou bleskovou figurou. Kromě vědeckých objevů se zapsal i do historie kinematografie, když roku 1840 sestrojil kineskop. Jeho vynález oživil první animovaný film, který pomocí kineskopu, pohyblivého kotouče, ukázal průběh jednotlivých fází tlukoucího srdce.

Svou lásku k místnímu kraji prokázal, když se na sklonku svého života stal poslancem Zemského sněmu a zastupoval v něm Libochovicko, Slánsko a Velvarsko. Zemřel v Praze dne 28. července 1869.

Expozice, kterou můžete na zámku navštívit, se pokousí podrobně mapovat jeho život a práci.

Otevírací doba a vstupné